BLOG - 27. 5. 2020

Podnikatelka nebo Popelka

Podnikatelka nebo Popelka

To je název knihy Jany Geršlové, profesorky Univerzity Palackého v Olomouci a dámy s neobyčejným šarmem. Třetí kniha z jejího pera, Podnikatelka nebo Popelka, právě vychází.


Jak jste přišla na ten název? A proč jste psala zrovna o podnikatelkách?

Ve svém odborném zájmu se dějinám podnikání, firmám, podnikatelům, věnuji již dlouhá léta, v podstatě od počátku 90. let, kdy jsem začala učit na vysoké škole. „Podnikatelé“ byli za minulého režimu skupinou jemně řečeno „nepodporovanou“, měli jsme – oproti západní Evropě – docela zpoždění ve výkladu právě o nich. Začala jsem psát i knihy, v roce 2011 vyšla knížka „Co se skrývá za značkou?“, o rok později „Dějiny moderního podnikání“. A tehdy jsem začala přemýšlet o tom, že existuje celá řada slavných zahraničních značek a firem, které přivedly k úspěchu právě ženy.


Loni v Brně proběhla diskuze na téma Podnikatelka nebo Popelka. Věděla jste už tehdy, že knihu budete psát?

Pohybuji se hlavně mezi akademickou obcí, ale ví se o mně, že podnikatelé – to je „moje téma“. A jak už to tak v životě bývá – náhoda tomu chtěla, že jsem dostala pozvání do Brna na diskusi, na kterou se ptáte. Autorkou nápadu a organizátorkou byla paní doc. Anna Putnová, PhD., MBA, kterou znám řadu let právě z akademické sféry. Takové pozvání jsem nemohla odmítnout: byl to kulatý stůl o „podnikavosti, příležitostech, ztrátách i vítězství žen v tvůrčích a řídicích pozicích. Po poradě s doc. Putnovou jsem na toto setkání přichystala malou brožurku i s obrázky – právě o životě a díle Barbe-Nicole Cliquot-Ponsardin, kterou jsem chvilku předtím dokončila. Zájem diváků nás všechny velmi mile překvapil, ale hlavně jsem poznala osobně paní Katku Haring, velmi inspirativní osůbku, ze které sršela energie. Tehdy padl dotaz, zda nemám ještě další takové příběhy – měla jsem, ovšem pouze ve formě poznámek a úkolu „na někdy“. A na výzvu „tak to teda napiš“ jsem tehdy kývla – čekal mě pak rok práce. Jen jsem pořád nevěděla, jaký název vymyslet. Najednou se mi ale „rozsvítilo“ – přece tím prvotním impulzem byla brněnská diskuse – a název existuje! A tak jsem zvedla telefon a zavolala paní doc. Putnové, zda by mi nepůjčila pro knížku název akce „Podnikatelka nebo Popelka?“ a neudělila copyright – souhlasila.


Kolik příběhů v ní najdeme?

 Je jich šestnáct. Seřadila jsem je do čtyř okruhů, ale životní i podnikatelské osudy žen jsou tak pestré, že to bylo opravdu jenom „pracovní“ rozdělení, které jsem ale pak v knížce nechala – pro čtenáře to třeba bude lépe „uchopitelné“.


Který je váš neoblíbenější?

To je těžká otázka. Když máte děti, tak taky nemůžete říct, které z nich máte raději. S každým příběhem jsem prožívala určitý čas, přemýšlela jsem o něm a objevovala nové skutečnosti. Nesmíte zapomenout na to, že všechny – do jedné – byly ovlivněny dobou, ve které žily, zvyklostmi zemí, které byly jejich domovem. Proto bylo – viděno z dnešního pohledu – nutné tuto dobu pochopit a dívat se pohledem nezaujatého pozorovatele. Přiznávám, že všechny mne nějak obohatily – ať už novými skutečnostmi, které jsem při psaní objevila, nebo novými souvislostmi, které jsem do té doby netušila. Troufám si tvrdit, že kdybych ve studiu každého z příběhů pokračovala, objevím další – ale to bych nikdy nemohla rukopis ukončit a odevzdat do nakladatelství.


Setkala jste se s některou z žen, o kterých píšete?

Mou jedinou žijící „hrdinkou“ je Miuccia Prada z Milána. Jasně, že bych se chtěla setkat se všemi, ale obávám se, že by mne ani sekretariáty, ani celé zázemí firem asi k nim nepustilo. Vycházím z toho, že jsem se pokoušela spojit s centrálami značek spojených s „mými“ podnikatelkami – a odpověděla mi opravdu jenom malá část z oslovených. Na druhou stranu jsem ale s nimi, s každou z nich, vedla pomyslný rozhovor, když jsem o nich psala – a kladla jim (i nepříjemné) otázky, protože ani jejich životy nebyly vždy cestou rozkvetlým sadem.


Společnost Veuve Clicquot Vás pochválila za ucelený a komplexní text o paní Barbe-Nicole Clicquot-Ponsardin, která značku Veuve Clicquot v roce 1810 založila. Co pro vás tato pochvala znamená?

Nejen že tento příběh byl jeden z prvních, byl u zrodu myšlenky napsat další a udělat z nich knížku, ale firma Moët Hennessy Europe, kam značka Veuve Cliquot dnes patří, zareagovala na prosbu o obrázky do knížky. Chtěli (logicky) vědět, k jakému textu ty obrázky budou – no a paní Radka Hanfiro, Senior Brand Manager, mi nejen obrázky za firmu poslala, ale také napsala, že je ve firmě osm let a dosud nic tak detailního nečetla a že se to krásně čte. To víte, že mě to potěšilo – ostatně budu s napětím čekat i na další reakce, protože knížka zrovna vychází.


Máte nějaký vzkaz pro žen podnikatelky – popelky?

S radami to máte těžké, i když samozřejmě existují zásady, které jsou jakýmsi „Desaterem“ pro podnikání. To je jedna strana mince – no a ta druhá, to jsou osobnosti se všemi svými dovednostmi a i sny. A protože je „historia magistra vitae“, tedy z dějin se můžeme poučit nejvíce, abychom se inspirovali – a také neopakovali chyby předešlých generací – tak ten vzkaz bych zaměřila na slovo INSPIRACE.

 Děkujeme za rozhovor!

Kontaktujte nás!

Kde nás najdete?

Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek o.s.
Botanická 785/9, 602 00 Brno

FOLLOW US

©2019 CMAPM.CZ ALL RIGHTS RESERVED